Operace Calcium
| Operace Calcium | |
|---|---|
| Paradesantní výsadek (třetí vlna) | |
Pamětní deska věnovaná paradesantní skupině Calcium | |
| Základní informace | |
| Datum | 3. dubna 1944 |
| Stát | Protektorát Čechy a Morava |
| Místo | poblíž Čejkovic (u Chrudimi) |
| Příčina | druhá světová válka |
| Organizátor | Zpravodajský odbor exilového Ministerstva národní obrany |
| Účastníci | |
Operace Calcium byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do třetí vlny výsadků.
Složení a úkoly
[editovat | editovat zdroj]Desant tvořili ppor. JUDr. Jaroslav Odstrčil, rtn. Josef Gemrot, rtn. František Široký a rtn. Karel Niemczyk. Úkolem výsadku byl zpravodajský sběr informací a udržování radiového kontaktu s Londýnem. Za tímto účelem byla vybavena vysílačkou Zdenka, přejmenovanou na žádost R-3 a schválením Londýna na Milada.
- Příslušníci výsadku Calcium
- Podporučík JUDr. Jaroslav Odstrčil
- Rotný Josef Gemrot
- Rotný František Široký
- Rotný Karel Niemczyk
Činnost
[editovat | editovat zdroj]Desant byl vysazen v noci ze 3. na 4. dubna 1944 poblíž Čejkovic (u Chrudimi) společně se skupinou Barium. Při seskoku došlo ke ztrátě jednoho ze tří kontejnerů s materiálem. Poté, co byli její příslušníci na několika kontaktních adresách odmítnuti, se skupina postupně přesunula ke Střížovu u Jihlavy. Ve Střížově navázali spojení s představitelem Rady tří. Zde se skupina rozdělila. Po několika dnech došlo k přesunu Širokého a Niemczyka k Novému Městu na Moravě a kontaktu s dalšími příslušníky domácího odboje ze Zpravodajské brigády. Tady se radistovi skupiny Niemczykovi podařilo zprovoznit vysílačku a 21. května navázat radiový styk s Londýnem. Po odvysílání několika zpráv došlo k dalšímu přesunu do Proseče u Skutče. Při dalších přesunech členů desantu došlo k několika ozbrojeným střetům s gestapem, neboť setkání parašutistů s odbojáři bylo prozrazeno konfidentkou. Při jednom z těchto střetů byl 23. června 1944 u Netína zabit Odstrčil a těžce zraněn Gemrot. Skupina i poté pokračovala ve sběru informací a jejich odesílání do Londýna a zároveň v zprostředkování radiového spojení domácího odboje s exilovou vládou.
Koncem roku 1944 a začátkem roku 1945 se skupina podílela na přijetí výsadků Tungsten, Platinum-Pewter a Bauxite. V květnu 1945 se skupina podílela na vyjednávání s německou posádkou v Nasavrkách. Poté se příslušníci Calcia přesunuli na Českomoravskou vysočinu, aby posílili výsadek Tungsten. Byli zadrženi příslušníky sovětské partyzánské skupiny STAS. V tomto zajetí strávili několik dní, než se omyl vysvětlil. Svou činnost skupina ukončila podáním hlášení na generálním štábu čsl. armády v již osvobozené Praze.
Připomínka
[editovat | editovat zdroj]Pamětní deska věnovaná paradesantní skupině Calcium byla původně umístěna na zdi statku v Javorné číslo popisné 1 (Kraj: Pardubický; Obec s rozšířenou působností: Chrudim; Obec: Horní Bradlo; Javorné č.p. 1). Původní budova statku byla zbořena a pamětní deska byla přemístěna na vedlejší rodinný dům č.p. 2. (vnější zeď vpravo pod oknem, přidělána je na dřevěném podkladu) na adrese: Javorné 2, 538 25 Horní Bradlo - Javorné (u Nasavrk). Pamětní deska připomíná statek manželů Novákových, kde se ukrývali parašutisté z desantů Calcium, Tungsten a zástupci odboje Rada tří, což je uvedeno v textu na desce: „TENTO STATEK MANŽELŮ JAR. A VLASTY NOVÁKOVÝCH JAVORNÉ Č. 1 BYL V DOBĚ OKUPACE NĚMCI V OBDOBÍ 1944-1945 MÍSTEM ČASTÝCH PORAD A POBYTU ČSL. DESANTU "CALCIUM", "TUNGSTEN" A ČL. RADY TŘÍ (GEMROT, ŠIROKÝ, NIEMCZYK, kpt. gšt. STEINER-VESELÝ, Z. ŠUKAL, Dr. PAPRSTAIN, O. KAVKA a j.) // NA PAMĚŤ / ZO - SBS NASAVRKY“.[1][2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŠINDLEROVÁ, Jana. Pamětní deska výsadek Calcium [online]. Spolek pro pietní vojenská místa (vets.cz), 2023-11-19 [cit. 2026-07-07]. GPS souřadnice: 49.8167639N, 15.7676525E; Centrální evidence válečných hrobů: CZE5304-6547. Dostupné online.
- ↑ číslo: CZE5304-6547 [online]. Centrální evidence válečných hrobů MO ČR [cit. 2026-07-07]. Pamětní deska není válečným hrobem dle Zákona číslo 122/2004 Sbírky. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II.. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9.
- HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.
